Elektrická zařízení pro motorová vozidla

Důvody rostoucího počtu a složitosti elektrických zařízení motorových vozidel 

– potřebu maximální účinnosti a spolehlivosti pro zajištění bezpečného provozu,

– požadavek na miniaturizaci prvků a automatizaci provozu jednotlivých systémů,

– Požadavek na snížení hluku a škodlivých exhalací,

– Snadné ovládání při současném zvýšení komfortu ve vozidle,

– zjednodušení diagnostiky.

Kabelové rozvody

Potřeba akumulátoru pro pohon spalovacího motoru si vyžádala použití stejnosměrného systému. U motorových vozidel se používá rozvod jedním vodičem, protože jeden pól je kostra.

Polarita kotvení je určena normou, ve většině zemí je to záporný pól. Jednovodičový rozvod je jednoduchý, přehledný, spotřebuje méně materiálu než dvouvodičový, takže má nižší náklady. Pro kabelové rozvody v motorových vozidlech se používají především měděné kabely s barevnou PVC (polyvinylchloridovou) izolací. Průřezy vodičů se liší podle zatížení a pohybují se od 0,5 mm2 do 120 mm2. Nejstarší muž na světě

Průměrné proudové zatížení je zvoleno 5 Amm-2 pro trvalé zatížení a až 30 Amm-2 pro krátkodobé zatížení. Kabely jsou zapleteny do tzv. strom, což je vlastně propojený svazek kabelů, které se pomocí konektorů připojují k sobě navzájem nebo ke spotřebičům .

Propojení jednotlivých elektrických zařízení v motorovém vozidle se řídí určitými zásadami. Přesto se elektrická instalace různých motorových vozidel může lišit, zejména v označení (číslování) svorek jednotlivých napájecích zdrojů a spotřebičů .

Konvenční (klasické) cívkové zapalování

Při zapnutí kontaktů jističe prochází elektrický proud z baterie primárním vinutím zapalovací cívky. Proud vytváří magnetický tok a tak prodává energii magnetickému obvodu zapalovací cívky.

Když se kontakty přerušovače rozpojí, proud v primárním obvodu zapalovací cívky rychle klesá a se změnou magnetického toku se indukuje napětí v primárním i sekundárním vinutí zapalování.