Pavol Országh Hviezdoslav – Krvavé sonety

0 14

Pavol Országh Hviezdoslav – Krvavé sonety vše o sbírce Krvavé sonety.Pavol Országh Hviezdoslav – Krvavé sonety :

Obsah článku:

Pavol Országh Hviezdoslav

nejvýznamnější představitel slovenského deskriptivního realismu
narozen ve Vyšném Kubíně, zemřel na Dolno Kubín
studoval na evangelickém lyceu v Kežmaroku a absolvoval Právnickou akademii v Prešově.
pracoval jako advokátní koncipient v Martin a Dolný Kubín, kde působil jako přísedící u okresního soudu.
později se věnoval pouze literární tvorbě.
nejprve psal v maďarštině a němčině, později v slovenštině pod pseudonymem Jozef Zbranský.
jeho dílo je rozsáhlé, psal lyrické cykly, eposy, veršovaná dramata a překládal také cizí díla.
Průkopník sylabotónického veršového systému, v jeho díle se objevují i apostrofy apostrofy, používá vyšší knižní styl, vytváří nová slova, používá expresivní slovní zásobu.

Sonety = 21 básní, v nichž filozofuje o vesmíru, o společnosti, přemítá o životě a smrti.
Žalmy a hymny = rozjímání o vztahu s Bohem.
Letorosty = skládající se z tři části; v v prvním se vyjadřuje kriticky ke společnosti (lyrický hrdina se stylizuje do role muže bolesti), v druhém se vyjadřuje kriticky ke společnosti. v druhém převládá smutek, stylizuje se do pozice unaveného poutníka (v době psaní ztratil matku, otce i otce), který se v životě necítí dobře. bratr); v potřetí je znepokojen sociální nespravedlností a nespravedlnost (sem patří i báseň „Mňa kedys´ kvádzal svet“ – autorovo vyznání k mateřský jazyk)
Procházky na jaře a Procházky v létě = přírodní texty popisující krásy oravské přírody.
Zármutek a žalost = jsou známkou autorova stárnutí, přehodnocování jeho díla a vyrovnávání se s koncem života, ale vyjadřují naději na lepší budoucnost.
Krvavé sonety = poslední cyklus, sbírka 32 sonetů

32 sonetů, myšlenkově rozdělených, verše sylabotónické
jsou spojeny s první světové války, představují autorovu reakci na pošlapání lidskosti ve válce.
Na stránkách , část 1, se pokusil vytvořit otřesný obraz války a její ničivé dopady na lidstvo.
Na 2. části ho trápí otázka, kdo je za tuto hrůzu zodpovědný, odpověď nenachází, ale tuší, že je to sobectví jednotlivců, skupin národů založené na chamtivosti a ziskuchtivosti.
nejznámější báseň „A národ se obrátil proti národu“, v níž rozvíjí 3 témata – obraz války, hledání viníků a touhu po míru.
Jeho pocity v básni jsou nejistota, zda se lidé poučí a změní.