Baterie

0 108

Obsah článku:

Baterie je sekundární (dává napětí pouze při nabíjení), reverzibilní elektrochemický zdroj napětí (nabíjí se a vybíjí).
V běžné mluvě se baterie často nerozlišuje, tj. j. sestava několika akumulátorů, počínaje akumulátorem, tj. jedním párem elektrod.
V technické praxi se nejčastěji používají dva typy akumulátorů:

V bateriích s kyselinou se jako elektrolyt používá vodný roztok kyseliny sírové H2S04.
Elektrody jsou olověné desky ponořené do elektrolytu, proto se těmto bateriím také říká olověné baterie.
Při připojení baterie ke stejnosměrnému napětí – nabíjení dochází k chemickému rozkladu kyseliny sírové. Pokud je nabíjení po určité době přerušeno, vzniká mezi elektrodami napětí a baterie slouží jako zdroj stejnosměrného napětí.
Hustota elektrolytu se během nabíjení zvyšuje a během vybíjení snižuje.
Průmyslově vyráběné olověné akumulátory mají elektrody ve tvaru mřížky vyrobené ze slitiny antimonu a olova a jsou uloženy v plastovém obalu.
Úplné vybití olověný akumulátor poškodí. Maximální vybíjecí proud by měl být přibližně desetina číselné hodnoty kapacity baterie.
hodnotné mince
Při manipulaci s olověnými akumulátory musíme dodržovat bezpečnostní opatření, protože kyselina sírová je žíravina. Proto je nutné používat ochrannou zástěru, rukavice a obličejový štít. Při nabíjení olověných akumulátorů vzniká výbušná směs. Proto je v místech, kde se nabíjejí olověné akumulátory, zakázáno manipulovat s otevřeným ohněm. Otevřený oheň by mohl způsobit výbuch. Pokud se baterie nabíjejí v místnosti, musí být dobře větraná.

V alkalických bateriích je elektrolytem vodný roztok hydroxidu draselného KOH.
Existuje několik typů alkalických baterií. Nejběžnější jsou niklové baterie NiFe, v nichž je kladnou elektrodou hydratovaný oxid nikelnatý Ni203 a zápornou elektrodou jemně rozptýlené železo. Pokud se místo železa použije zinková nebo kadmiová elektroda, vznikají nikl-zinkové NiZn nebo nikl-kadmiové NiCd alkalické baterie. V technické praxi se používá také alkalická baterie stříbro-zinek AgZn.
Při nabíjení alkalických baterií nevzniká výbušná směs plynů, a proto nehrozí nebezpečí výbuchu.
lze vybíjet proudem o velikosti jedné čtvrtiny kapacity baterie.
jsou mnohem lehčí a odolnější než olověné akumulátory, ale jsou dražší.
Při manipulaci s alkalickými bateriemi musíme rovněž dodržovat přísná bezpečnostní opatření, protože hydroxid draselný (louh) je rovněž žíravina.
V současné době se stále častěji používají nikl-hydroxidové baterie Ni – MH, jejichž kladnou elektrodu tvoří nikl a zápornou slitina kovů, která na sebe během nabíjení váže vodík. Elektrolytem je hydroxid draselný. Tyto baterie se používají místo galvanických článků jako tzv. „dobíjecí články“ se jmenovitým napětím 1,2 V.