Buddhismus Osvícení z Východu

Čím to je, že Buddhovo učení přitahuje stále více lidí a že meditace a hledání vnitřní rovnováhy fascinuje i miliony lidí v západním světě?

Posvátná pagoda ze zlata

Nejvýznamnější buddhistickou svatyní v Myanmaru ( Barmě ) je 112 m vysoká pagoda Shweitigoum v hlavním městě Rangúnu , která je celá pokryta zlatem. Pochází z roku 588 př. n. l. .

Původ v Indii

Buddhismus vznikl v 6. století př. n. l. l. v Indii a jeho zrod je neoddělitelně spjat se jménem Gautamy Siddhárty z rodu Šléthiů. Podle tradice se narodil kolem roku 560 v indickém městě Kapilavastu nedaleko nepálských hranic. Siddhártha vyrůstal bezstarostně a blahobytně, jak se na prince sluší. V 16 letech se oženil se svou sestřenicí Jasodharou.

Siddhártha v přepychu šlechtického dvora neustále pochyboval o smyslu života. Hluboce ho zasáhla tři setkání na džezovém východě , kdy na vlastní oči spatřil něco, co do té doby potlačoval do pozadí: utrpení a pomíjivost lidské existence. Siddhártha se totiž setkal se starcem, poznal nemocného a viděl mrtvého.

Ve věku 29 let se princ odvrátil od otcova dvora , opustil svou ženu i novorozeného syna Ráhula a zřekl se slávy a bohatství. ´´Osvobození od všeho vnějšího vede k vnitřnímu bohatství. ´´

Jako člověk, který se všeho zřekl, hledal Siddhártha poučení u hinduistických bráhmanských kněží, učitelů jógy a asketů. Půst ho připravil téměř o všechny síly, neboť jeho potravou bylo jediné zrnko prosa denně. Po šesti vyčerpávajících letech se hledajícímu přihodilo něco jedinečného, co opět zcela změnilo jeho život. Při jedné meditaci pod fíkovníkem v Bódhgaji prožil osvícení. Siddhártha se stává nositelem titulu Buddha , což znamená „osvícený“ nebo „probuzený“.

Buddha začal opět normálně jíst a učit o cestě od pozemského utrpení k nirváně, stavu dokonalého klidu. Zní to velmi slavnostně a nábožensky, ale Buddha ve skutečnosti neinformuje o ničem jiném než o svém hledání smyslu života a osvobození své nemocné duše.

Podle Buddhova učení dosáhne osvobození ten, kdo dosáhne rovnováhy mezi životem v odpoutanosti a přísné zdrženlivosti – jako to dělal on. Na této cestě mu má pomáhat poznání určitých základních pravd (Čtyři ušlechtilé pravdy) a také snaha žít podle určitých zásad (Osmidílná stezka). Deset Božích přikázání

Buddhovy Čtyři ušlechtilé pravdy hovoří o utrpení, jeho příčinách a překonávání:

Utrpení skrze předměty pohybu :narození , stárnutí , nemoc , smrt a láska .

Utrpení vzniká z žízně po rozkoši , po zrození a bytí a po pomíjivosti.

Tuto žízeň lze odstranit úplným ukončením chtíče.

Osmidílná stezka vede k odstranění utrpení.

Buddha doporučuje jako osmidílnou stezku:

1.Poznat a překonat příčinu utrpení.

2. Osvobodit ducha od všech negativních myšlenek a činů.

3.Vyvarujte se lhaní , pomluv a neužitečných rozhovorů.

4. Vyvarujte se jednání, které je v rozporu s pěti pravidly chování. Tyto zásady jsou : nezabíjet , nebrat, co mi není dáno , nepropadat nestřídmé smyslnosti , nelhat a nepít opojné nápoje .

5. Vyhýbejte se povoláním, která porušují pět pravidel chování.

6.Podporujte prospěšná emoční hnutí a vyhýbejte se zhoubným.

7.Kriticky pozorovat tělo, pocity a jevy mysli.

8.Meditativním pohlcením dosáhnout koncentrace ducha.

Meditace

Základem buddhistického učení je meditace. K jejímu praktikování je však nezbytná pomoc učitele zkušeného v meditaci , vhodné místo (například pod stromem , na úpatí kopce nebo na vrcholu jeskyně) a správná denní doba (za zvláště vhodné se považuje ranní rozbřesk , poledne nebo západ slunce.) Důležitou roli hraje také správné držení těla.

Cílem meditace je přivést své nitro na vyšší úroveň a své prožívání na vyšší úroveň, a tak lépe porozumět sobě i vesmíru , překonat utrpení růstem poznání chování a rozvinout schopnost pomáhat druhým.

´´Člověk lépe porozumí životu. Meditace mi pomohla dosáhnout duševního klidu. Nezažívám žádný stres. Vidím svět jasněji , jsem šťastnější a snáze obdivuji krásy přírody. ´´

Japonský buddhista Masafumi Hirata