Ivan Bukovčan – Dokud kohout nezazpívá

Ivan Bukovčan – Dokud kohout nezazpívá vše o díle a autorovi Ivan Bukovčan . Dokud kohout nezakokrhá je divadelní hra . Přečtěte si více : 

Ivan Bukovčan

• dramatik, scenárista, publicista
• Přestože vystudoval práva, celý svůj krátký život zasvětil literární tvorbě.
• Byl nejen novinářem, scenáristou, dramatikem a spisovatelem, ale také sportovcem. Svědčí o tom zejména jeho film „Tatranský pohár“ z 50. let, ale bohužel i jeho smrt. Zřejmě šlo o nepřímý důsledek nehody na lyžích na konci roku 1974.
• Ivan Bukovčan jako novinář zanechal dvě knihy reportáží ze svých zahraničních pobytů: „Rozpačitý mír“ a „Kuba bez plotu“.
• Byl jedním z prvních slovenských filmových scenáristů, kteří povýšili scenáristiku na profesionální úroveň („Ďáblova stěna“, 1948, „Rodná zem“, 1954, „Poslední bosorka“, 1958, „Píseň o šedém holubovi“, 1965, „Měděná věž“, „Orlí pero“, 1972 a devět dalších filmů).

• V posledních letech (zejména do roku 1990) chyběl nejen ve slovenském filmu, ale především ve slovenském divadle. Divadlo se mu stalo útočištěm, do kterého vnášel své životní zkušenosti a kterému propůjčoval i své umělecké nadšení.
• Dramatik Ivan Bukovčan postavil do centra svého zájmu obyčejného člověka. Vzpomeňme jen na jeho „Surové dřevo“, „Pštrosí večírek“, „Dokud kohout nezazpívá“, „Luigiho srdce“, „Smyčka pro dva“, „První den karnevalu“ atd…
• V odkazu Ivana Bukovčana zůstalo několik nerealizovaných scénářů, ke kterým se bohužel v dnešním hektickém a makabrózním chování k opravdovému umění už asi nikdo nevrátí. Teprve zpětně zjistíme, jaká to byla pro slovenskou kulturu škoda. Útěchou nám může být alespoň to, že se Bukovčanovovy filmy čas od času objevují na televizní obrazovce a divadlo tu a tam uvede některou z jeho moudrých a nadčasových her.
• Ivan Bukovčan – Dokud kohout nezazpívá
• Všechna literární díla najdete na
  
  Slovenský jazyk 
  
  

Ivan Bukovčan – Dokud kohout nezazpívá

Dokud kohout nezakokrhá

• Literární druh: drama
• Literární žánr: hra
• Literární období: slovenské drama po roce 1945
• Kompozice: hra je rozdělena do dvou dějství: 1. dějství má osm aktů a 2. pět výstupů
• Téma: Problém ztroskotání ideálů.
• Myšlenka:„Proti násilí má člověk jen jednu šanci . . . zůstat člověkem. . . aby se z něj nestal hadr. Zachovat si důstojnost . . . A tvůj lidský obličej.“
• Místo a čas: ve sklepě malého města v listopadové noci roku 1944. – Celá hra vychází z existencialismu, zkoumá lidskou existenci, touhu po lidské existenci a lidské chování v mezní životní situaci.

Hl. Postavy:

• Ondrej – student
• Terežčák- bývalý horník
• Babjakova- babička
• Šusták- veterinář
• Uhrík- holič
• Rogue
• Tomko- učitel
• Paní Lekárniková
• Marika Mondoková – prostitutka 
• Fischl – obchodník

Zákon:

V této hře je autor se vrací do období po potlačení Slovenského národního povstání. Celá hra se odehrává ve sklepě malého města jedné listopadové noci roku 1944.

Před domem obchodníka se dřevem Fischla někdo zabije německého vojáka, který je tělesnou stráží Fischlova hosta, německého důstojníka majora von Lucase. Jako pomstu za jeho smrt použije starý zvyk „jeden za deset“ a prvních deset lidí na ulici po sedmé hodině nechá zabavit. Rukojmí zpočátku nevědí, proč byli zajati, a utěšují se, že je to jen kvůli sedmé hodině, přestože Terezčak byl zajat těsně před sedmou. Když si na svačinu přivedou prostitutku Mariku, ta jim řekne o vraždě. Tehdy začnou tušit, co se děje.

Autor tak hrdiny vystavuje nebezpečí a sleduje, jak se chovají. Mezitím do sklepa dorazí Fischl a informuje je o situaci. Pokud bude viník do rána nalezen, budou propuštěni, pokud ne, budou všichni oběšeni. Slíbí jim pomoc a prosí majora, aby se k případu choval mírněji. Po Fischlově druhé návštěvě se dozvídají, že zabitý voják byl zcela opilý, což zcela mění jejich situaci. Protože opilý voják je neukázněný voják, major začal pochybovat, zda je správné, aby setrval na svém původním rozhodnutí, protože voják tím ohrozil bezpečnost svého velitele. Proto se rozhodl potrestat pouze jednoho z nich. Nechává rozhodnutí na nich.

Později jim Fischl přinese klíč od sklepa pro toho, kdo má vyjít ven a utéct, až vyprší lhůta. Na útěku ho zastřelí. Žádné výslechy, žádné veřejné popravy. Vzniklá mimořádně napjatá situace umožňuje srovnávat lidi a jejich morální kvality. Postavy se musí rozhodnout mezi smrtí a životem, které vykoupí jedna z obětí. Takový krizový stav dokonale prověří charaktery. Pod hrozbou smrti je pud sebezáchovy nutí jednat instinktivně.

Autor postupně strhává jejich masky a odhaluje morální trosky. Ne každý, kdo v běžném životě stojí společensky nebo jinak nad ostatními, se v této situaci ukáže v dobrém světle. Zvěrolékař Šustek a paní lékárnice jsou cyničtí k osudu ostatních, jen aby z něj vyšli se zdravou kůží. Ale Tulák, učitel Tomko, student Ondřej a dokonce i já, prostitutka Marika, v sobě najdeme dost síly, abychom si zachovali lidskou čest. Nikdo nechce zemřít, ale slabší povahy podléhají hysterii a ztrácejí lidskou tvář. Nejvíce vyšinutý je holič Uhrík, který nakonec Tuláka v afektu zavraždí. Nervy drásající pohledy a slova ostatních, hrůza a výčitky svědomí ho nakonec dovedou k sebeobětování. Přestože ho Tomko volá zpět, Uhrík s klíčem odchází.