Ján Botto – Jánošíkova smrt vše o díle

Jan Botto – Jánošíkova smrt – vše, co potřebujete vědět , kompozice , hrdinství a tragédie . Ján Botto – Jánošíkova smrt o autorovi a jeho díle.

Ján Botto

• pocházel z rolnické rodiny 
• studoval na Levoča, byl lesním inženýrem.
• cestoval po Slovensku, znal lidi a folklór.
• jeho dílo završuje etapu romantismu
• 
  skládal básně na způsob lidových písní (stejně jako ostatní Štúrovci).
  )
  , často přebíral celé verše
  
• stavebním principem jeho básní je kontrast (tma – negativní síly, světlo – pozitivní stránky života).
• se snažil zdůraznit boj za svobodu (Obraz Slovenska, Tatranský poklad, Slovenské pověsti).
• 
  psal lyrické básně a balady (
  
  
  Margita a Besna
  
  – tato balada řeší morální konflikt založený na příběhu macechy a její pastýřky. Macecha ze žárlivosti shodí Margitku ze skály do vln Váhu, ta se promění ve skálu, ale macecha neunese tíhu svého činu a utopí se. I ta se mění v nebezpečný sráz, který ohrožuje krovy. Žlutá lilie – podobný konflikt jako v případě Margit a Besny a jedná se o porušení manželské věrnosti. Adam a Eva si slibují „lásku až za hrob“, ale Eva se do roka po Adamově smrti vdá. Adam se o půlnoci vrací ze záhrobí a Eva umírá strachy. Mění se v lilii, ale roste v trny).

• Mastné vlasy : 5 domácích prostředků

 Ján Botto Jánošíkova smrt

• epická skladba, v níž Jánošík není zobrazen v boji a hrdinských situacích, jak ho známe z lidového podání, ale Bottův Jánošík vzpomíná na svůj odboj s hořkostí.
• Jánošíkovo hrdinství a tragédie symbolizuje osud slovenské romantické generace.
• poprvé byla tato skladba publikována v almanachu Lipa
• Botto zpracoval téma Jánošíka podle lidových tradic, používá lidový jazyk a prostředky folkloru (využil tedy poetiku folkloru).
• Ján Botto – Jánošíkova smrt
• Složení: básnická skladba se skládá z předmluvy a 9 písní. Děj je slabý, bez epizod, přerušovaný přírodními popisy. Většina básně je psána dvanáctislabičným veršem.

0. Úvod – alegorie (matka a dítě – básník a verš), oslava svobodného života.
1. Zpěv – popis svobodného života (symbol – watt) horalů na Králově hoře (12 sokolů), na konci zpěvu se družina dozvídá o zajetí Jánošíka.
2. Zpěv – podává nám obraz o zajetí Jánošíka na základě legendy , podle níž byl Jánošík zrazen Gajdošíkem.
3. Zpěv – zde se Jánošík a jeho milá loučí, Jánošík se dostává do vězení
4. Zpěv – je nejpochmurnější, je to obraz vězení v noci, Jánošíkovi se zdá sen o mládí, ale ďábel mu připomíná blížící se smrt, zpěv je postaven na kontrastu snu a reality.
5. Zpěv – Jánošík se probudí a realisticky si uvědomí, že nový den mu přinese smrt. Jánošík zde žaluje společnost a uvažuje, kdo je větším viníkem (ideologické vyvrcholení).
6. Zpěv – Jánošík je veden na šibenici a káže knězi, aby se modlil ne za něj, ale za nešťastný lid.
7. Zpěv – Jánošík se loučí s krajem , zpěv zachycuje atmosféru smrti („nebe a země truchlí“).
8. Zpěv – zobrazuje Slovensko po jeho smrti jako prokletou zemi, lidé si vyprávějí pohádky o Jánošíkovi, stává se symbolem svobody a boje proti nespravedlnosti.
9. Zpěv – je alegorický, neskutečný, mystický, popisuje svatbu Jánošíka s královnou víl. Autor chtěl zdůraznit myšlenku, že ideály, za které Jánošík bojoval, jsou také nesmrtelné.

Rostliny do stínu – 11 pokojových rostlin do stínu

Stanislav Štepka –   Ján Botto Jánošíkova smrt

• studoval pedagogiku v Nitře
• spoluzakladatel Radošinského naivního divadla (RND), které vzniklo jako vesnický ochotnický soubor.
• později RND působí jako profesionální divadelní soubor, hry píše výhradně Štepko.
• typickým rysem je naivní pohled lidí na různé jevy.
• jeho hry se vyznačují originálním humorem, útočnou satirou, parodicky zkresleným obrazem lidí.
• nejoblíbenější hry jsou Jááánošííík, Člověčina, Kúpeľná sezóna.
• Ján Botto – Jánošíkova smrt

Jaáánošííík

• autor nedodržuje dokonalou kompozici hry, názvy kapitol jsou odvozeny z názvů lidových písní nebo z smrti Jánošíkovy, celé dílo je polemikou s mýty.
• Štepka vykresluje Jánošíka jako obyčejného člověka, který nechce být hrdinou („Nechci se zapsat do dějin s kulkou mezi žebry“, „Mám být vzorem? Chystáte se vyvalit doma a Přijdu o ledviny?“, „Nechci jít do čtení).
• Jánošíkův monolog končí slovy: „Tak já jdu a zvyknu si na šibenici.“
• Autor využívá slovní gagy, některé slovní a jazykové prostředky Lasicy a Satinského (např. nesprávné zpracování vícevýznamového slova)
• Ján Botto – Jánošíkova smrt