Ladislav Mňačko – Jak chutná moc

ladislav-mnacko-as-chuti-power vše o práci . 

Ladislav Mňačko

spisovatel, romanopisec, autor literatury faktu, novinář a publicista, dramatik

Ladislav Mňačko prožil dětství a mládí ve Vrútkách a na Martin. V roce 1939 se vyučil prodavačem v lékárně. Za války byl vězněn v koncentračním táboře .
Je jednou z nejvýraznějších postav poválečné žurnalistiky a literatury .

Její silnou stránkou byla žhavá aktuálnost zvoleného tématu, zejména z hlediska jeho sociálních a morálních aspektů. Přinesl nepřikrášlená fakta ze života, neúplatný pohled na skryté souvislosti. Otevřel tak etapu usilovného pokusu o pravdu.

Životní postoj a horlivost reportéra po nových poznatcích mu umožnily proniknout pod povrch jevů a odhalit skryté souvislosti negativních jevů ve společnosti. Psal především cestopisné a politické reportáže a fejetony z domova i ze zahraničí, také eseje.

Ladislav Mňačko

 V roce 1939 se neúspěšně pokusil o útěk do Sovětského svazu.  O rok později byl za překročení německo-nizozemské hranice uvězněn v koncentračním táboře .

Na 1944 se mu podařilo uprchnout a se vrátil domů. Stal se partyzánem na Valašsku.

  V roce 1967 byl za své nekompromisní politické postoje (proti podpoře arabské politiky vůči Izraeli) zbaven československého občanství a musel zůstat v zahraničí.

Vrátil se na 1968, ale na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy odešel opět do exilu. Žil na v Izraeli, v Itálii a v Eisenstadtu na v Rakousku.

Po listopadu 1989 se vrátil na Slovensko jako rakouský občan. Žil střídavě v Praze a ve Stupavě, kde začal psát své paměti. Ty však nedokončil. Několik jeho knih vyšlo v zahraničí na .

ladislav-mnacko-jako-feel-good

Všechna díla naleznete na adrese

Slovenský jazyk

Ladislav Mňačko – Jak chutná moc

Jak chutná energie

Žánr: román, politický pamflet
Téma: pronikavá analýza života bývalého revolucionáře, partyzána a později vedoucího stranického a státního činitele.
Myšlenka: zhoubný vliv nekontrolované moci na morálku jednotlivce, který vede k osamělosti, odcizení.
Vypravěč: Frank – jejich podoba(odhaluje nám svět vysoké stranické byrokracie: amorálnost, intriky, přetvářka, vypočítavost, soupeření o pozice, pohrdání inteligencí…)

Postavy:

Frank – významný fotožurnalista, jeho koníčkem byla soukromá sbírka fotografií, které odrážejí druhou stránku významných osobností.
mrtvý, náčelník štábu – 1. muž na venkově, zemřel v 52 letech, Frankův dobrý přítel od školy, postupně udělal velkou kariéru, změnil vzhled (ztuhl) i povahu, postupně se odcizil.

Margita – 1. manželka mrtvého muže, klidná, vždy shovívavá, rozvedl se s ní, protože nebyla reprezentativní typ, bývalá Frankova přítelkyně.
Martin – Margitin syn, kterého otec vydědil kvůli aféře na Moskevské univerzitě.
vdova – 2. manželka mrtvého muže, bývalá sekretářka, štíhlá, vysoká, hezká, nežili spolu dobře, každý měl známé.

Galovič – politický rival a odpůrce mrtvého, byl šéfem bezpečnostního aparátu.

Obsah:

Vypravěčem příběhu je Frank, fotoreportér, který vypráví příběh svého bývalého přítele, z něhož se postupně stal 1. muže v zemi. Děj začíná pohřbem tohoto významného státníka. Rozloučení je podrobně naplánováno na 3 dny. Frank o tom má napsat fotoreportáž. Sleduje lidi, kteří jen navenek předstírají lítost nad mrtvými, ale ve skutečnosti je celý pohřeb jedna velká komedie. Frank pracuje jako fotograf již 20 let.

„Frank byl svědkem jejich malicherných sporů, směšných hádek a rvaček u koryt, výbuchů hněvu, intrik, pomluv, lakomství, neřestí pečlivě skrývaných před světem, jejich druhé tváře.“ Mrtví byli většině z nich lhostejní.

Neznali ho, nevěděli, kdo je, jaký je. Frank byl na několika státních pohřbech, včetně těch, kde lidé plakali. Zde jsou oči suché. Mrtvý, velký a nenahraditelný mrtvý podle tisku a rozhlasu, je nekonečně sám. Nikoho nemá.

Ti, které si kdysi vybral jako spolupracovníky, nyní bojují o svá místa.
Během pohřbu Frank vzpomínal na svého bývalého přítele: kamarádili spolu už od školy a jeho přítel se vždy snažil být vůdcem, byl rebelem, později výtržníkem a revolucionářem. Jednou Frank převzal dívku Margitu a pohádali se kvůli ní, ale zůstali přáteli. Jeho přítel si ji vzal, ale později se rozvedli, protože pro něj nebyla dost dobrá. Měli spolu syna Martina a Dead mu zařídil, aby s ním žil. Poté se znovu oženil se svou sekretářkou, atraktivní ženou.

Frank si ho pamatuje jako statečného, rozvážného a klidného muže; byli spolu v povstání. Byl však zbytečně krutý. Velmi mu záviděli, když na místě zastřelil chlapce, usmrkance, který usnul na stráži. Frank dále vzpomíná, že v posledních letech už jeho přítel nikomu nevěřil. Chtěl mít veškerou moc ve svých rukou.

Během svého působení učinil také mnoho špatných rozhodnutí, ale vinu vždy svaloval na jiné. Osvědčil se. Byl vyslán, aby vyčistil problémový okres. Byl požádán, aby..: „Buď rozhodný, pevný, tvrdý a neúplatný, nevyhýbej se tvrdým činům a pamatuj, že když se kácí les, létají třísky. Nikdo vás nebude volat k zodpovědnosti za střepy.“ Tak se rozkrájel. Střepy létaly. Zkrátil kraj, volali ho výš, až se dostal na nejvyšší post.ladislav-mnacko-as-chuti-power

Kromě vyprávění je v díle řada reflexivních částí. Autor používá retrospektivu. Mezi lidmi kolovaly zvěsti, že státník zemřel na uraemii (krev v moči) – nebezpečnou a nepříjemnou nemoc, ale oficiální příčinou smrti byla prohlášena leukemie. Za to je zodpovědný Galovič, který ovlivnil tři lékaře, aby vystavili falešný úmrtní list.Frank navštíví Margitu a jejího syna během pohřbu.

V baru na Manhattanu, kde se seznámil s profesorem Fondou, vzpomíná na svého bývalého přítele. „Když ho lépe poznáte, vstoupíte do dobrodružství zvaného světové dějiny. Z nich pochopíte vše. Také dnes? Také dnes. Právě dnes. Je neuvěřitelné, jak se v podobných historických situacích opakují stejné chyby. Člověk je od přírody stále lovcem mamutů. Mamuti jsou dávno pryč, ale člověk chtěl vždycky ulovit co nejvíc masa. A veškerá civilizace a kultura slouží pouze k zakrytí této prvotní přirozenosti.“