Erich Maria Remarque – Nic nového na Západě
Erich Maria Remarque – Nic nového na Západě vše o díle a autorovi . Erich Maria Remarque – Na Západě nic nového :
Obsah článku:
Erich Maria Remarque
- Německý spisovatel, vlastním jménem Erich Paul Kramer
- představitel meziválečné prózy, patří ke „ztracené generaci spisovatelů“ (např. i Hemmingway) = tito spisovatelé popisují mladé lidi, kteří jsou postiženi válkou; jsou ztraceni, protože v jejím důsledku ztratili to nejcennější – život, lásku, víru v budoucnost a splnění svých snů.
- Erich sám je představitelem generace, která opustila školní lavice a vydala se do boje.
- procestoval Itálii, Švýcarsko, Balkán, Turecko, získal také americké občanství.
- zápletky jeho románů jsou expresivní, obsahují detailní charakteristiky a popisy .
- hrdinové jsou věrní, oddaní, plní odporu vůči násilí.
- vypravěčem mnoha jeho románů je hlavní postava.
- romány: Cesta zpátky, Tři kamarádi, Černý obelisk, Vítězný obloukErich Maria Remarque – Na Západě nic nového
-
Nic nového postavy na západě
Erich Maria Remarque – Nic nového na Západě
Na západě nic nového
- Na stránkách román popisuje skupinu studentů během 1. světové války, jejich otřesné zážitky z války.
- autor používá hovorový jazyk, nevyhýbá se vulgarismům.
- myšlenka je ostrým odsouzením války, která ničí všechny hodnoty.
- Název je odvozen od obvyklé novinářské zprávy, ale skrývá se za ním sto válečných tragédií.
- motto díla: „Tato kniha nechce být ani obžalobou, ani zpovědí; pouze se pokouší podat svědectví o generaci zničené válkou a a , když se vymanila ze svých ulit.“
Nic nového postavy na západě
Postavy:
- Paul Bäumer – Pocházel z chudé německé rodiny. Je citlivý, přátelský, pomáhá ostatním. Šel do války, protože věřil, že bude bránit svou vlast, ale rychle ztrácel své ideály. Přiznává, že když jdou vojáci na frontu, mění se v krvelačné bestie a zabíjejí jen proto, aby přežili. Při odpočinku v táboře se svými kamarády přemýšlí o tom, komu je válka vlastně dobrá, že necítí nenávist k válečným nepřátelům a také přemýšlí, co budou dělat po válce. Bojí se o svou budoucnost, ví, že ho válka navždy poznamená, cítí se ztracený.
- Stanislaus Katczinsky (Kat) – Čtyřicetiletý. Zkušený, přátelský, houževnatý a známý tím, že vždy věděl, jak získat jídlo a vycítil, že se něco děje. Přijali ho za svého vůdce. Měl rodinu a povolání byl obuvník. Paul ho měl ze skupiny nejraději.
Albert Kropp
–
Paulův spolužák. Nejchytřejší a jediný lajdák. Spolu s Pavlem je přijat na ošetřovnu, kde mu musí být amputována noha. Od té doby je němý a ztrácí smysl života.
Müller
–
Paulův spolužák. Byl jedním z mála lidí, kteří měli sny a představy o budoucnosti – chtěl si udělat válečnou maturitu. Zemřel na zásah do břicha.
Tjaden
–
zámečník z povolání. Z celé společnosti toho vždycky snědl nejvíc. Bouří se proti Himmelstossovi. Přemýšlí o válce a nemá pocit, že by bojoval za stát. Stát pro něj znamená jen nepříjemnosti.
Heie Westhus
–
mladý kopáč rašeliny. Jako jediný se nechtěl vrátit do svého dřívějšího života; chtěl se stát poddůstojníkem, později četníkem.
Detering
–
Je rolníkem a myslí jen na svou rodinu a hospodářství. Když slyší křik raněných koní, je mu jich líto („Řeknu vám, největší průser je, že ve válce jsou zvířata“). Dezertoval, ale byl chycen. Kromě toho o něm jeho přátelé neslyšeli .
Himmelstoss
–
desátník, velitel ve výcvikovém táboře. Povoláním byl pošťák. Byl krutý, hrubý a šikanoval nováčky a vymýšlel pro ně nesmyslné tresty. Když přijde na frontu, simuluje zranění, protože se bojí. Do boje jde jen na rozkaz poručíka. Od té doby je lidštější.
Kantorek
–
Paulův třídní profesor. Na jeho popud se žáci dobrovolně přihlásili do války. Báli se ho, věřili jeho řečem o vlastenectví . Nakonec musí narukovat také a dostane se pod velení žáka, kterého nechal přepadnout, a si to spočítá.- Erich Maria Remarque – Nic nového na Západě
- Všechny povinné práce naleznete na adrese
Slovenský jazyk
Erich Maria Remarque – Nic nového na Západě děj , obsah
Stručný děj:
Vypravěčem je devatenáctiletý Paul Bäumer. Celá dvacetičlenná třída gymnázia je učitelem Kantorkem povzbuzována, že je jejich vlasteneckou povinností jít na frontu. Nechtěli zůstat zbabělci, a tak se rozhodli, že půjdou do boje, aniž by ještě měli maturitu. Třída byla rozdělena do několika jednotek, Paul Bäumer zůstal s Müllerem, Kammerichem a Albertem Kroppem. Jejich velitelem se stal Himmelstoss, malý a zlý chlapík, který byl v civilu pošťákem.
Chlapci hodně trpěli – jedno ráno museli čtyřikrát ustlat postel, namazat boty nebo vydrhnout podlahu kartáčkem na zuby; ale mezi spolužáky se vytvořilo silné kamarádství. Paulův spolužák Kemmerich je v nemocnici, má amputované obě nohy a umírá. Paul a jeho přátelé ho navštíví a slíbí mu, že najdou jeho hodinky a předají je jeho rodině. Paul později navštíví jeho matku a zalže jí, že její syn zemřel bezbolestnou smrtí. Vojáci se dostanou na frontu, kde zažijí nepředstavitelné hrůzy. Do popředí se dostává také Himmelstoss.
Tjaden a Kropp se s ním poperou a dostanou tři dny vězení. Himmelstoss se obává o frontu… V létě odešli bojovat na frontu, vrátili se pozdě na podzim a ze 150 vojáků jich zůstalo 32. Westhus zemřel na následky zásahu do zad. Paul se utká s Himmelstossem, když ho vidí, jak pomáhá nést Westhuse. Během odpočinku se Paul, Kropp, Leer a Tjaden seznámí se třemi francouzskými dívkami, opijí Tjadena a ostatní tři s dívkami stráví noc. Paul po dvou letech dostává dovolenou a odjíždí domů. Dozvídá se, že jeho matka je nemocná a otec tvrdě pracuje, aby vydělal peníze na operaci.
Zjišťuje, že lidé v Německu nemají ponětí o tom, jak strašná je válka, ale ani on o tom nechce mluvit. Jeho pokoj a knihy jsou pro něj cizí, bojí se, že až se vrátí domů natrvalo, nedokáže se zařadit do života, těší se zpátky – za svými kamarády. Po dovolené se hned nevrací na frontu. Přátelí se s ruskými zajatci, upřímně je lituje. Později se přihlásí k průzkumu, zabloudí a poprvé vlastníma rukama zabije vojáka – když však vidí, jaká mu způsobuje muka, snaží se mu pomoci a říká, že nebýt války, mohli být přátelé; slibuje, že po válce pomůže jeho rodině.
Jeden voják v jeho blízkosti zemře a Pavel má výčitky svědomí. Ty pomalu mizí, když ho najdou jeho přátelé. Spolu s Kroppem střeží francouzskou vesnici a oba jsou zraněni. Dostanou se na ošetřovnu, Paul se vyléčí, ale Kropp přijde o nohu. Po nějaké době se dozvídáme, že Detering dezertoval. Němečtí vojáci už vědí, že válku prohrají, a s napětím očekávají její konec. Kat je zraněn do holeně, Paul ho odveze k záchranářům, ale ti ho prohlásí za mrtvého. Paul jim zprvu nevěří, ale pak si všimne, že Katoa zasáhl do hlavy střep, když ho nesl. Nakonec se dozvídáme, že Paul zemřel jako poslední ze skupiny v říjnu 1918, v klidný den, kdy se zprávy z fronty omezily na slova: Na západě nic nového…
