Ivan Krasko -Zmráka sa…,Vesper dominicae

Vše o bájích a básnických sbírkách Ivana Kraska Zmráka sa , Vesper dominicae . Nejznámější básně autora

Ivan Krasko

• 
  vlastní jméno Ing. Ján Botto (ne Botto – Štúrovec)
  
  
  
  )
  
• studoval na v Praze, byl chemickým inženýrem; během 1. Sv. válka vedená na Itálie
• použil 2 přezdívky: 1. Janko Cigáň – takto podepisoval své básně v časopisech Slovenské pohľady, Dennica, 2. Ivan Krasko – je známý pod tímto jménem
• poměrně skromná produkce – 2 sbírky (Verses, Nox et solitudo)
• typickým rysem jeho díla je barevnost.
• 
  představitel slovenského literárního modernismu, konkrétně
  
  
  Symbolika:
  
  

• je použit symbol – znak, token, patří k tropům, vzniká na základě ustáleného znaku.
• je charakteristický básnický symbol:

1. sugestivita – velmi přesvědčivá
2. sugestivita – symbol označuje
3. více významů – různé interpretace

• 
  
  Inspirace:
  
  
  Francouzský literární modernismus, symbolisté Charles Baudelaire – bodlér, Paul Verlaine – verlén, Arthur Rimbaud – rembó
  
• 
  
  náladu:
  
  
  Smutek, pesimismus, melancholie
  
• 
  
  filozofický základ:
  
  
  Subjektivní idealismus, iracionalismus – jako v romantismu.
  
• Příčiny: pocity moderního člověka, stres, hluk, uspěchaný život, strach z existence, smrt, civilizační choroby, přírodní katastrofy, odcizení člověka člověku i v rodinách.
• 
  
  Verše:
  
  
  hudebnost, melodičnost, senzualismus – smyslové vnímání a impresionismus – barvité vidění světa – kritika konzumního světa, pokrytectví společnosti, odcizení od hodnotného světa
  
• 
  
  Slovník:
  
  
  křesťanství, filozofie, mytologie, přírodní vědy, cizí slova
  
• symbolisté pohrdají konvencemi buržoazní společnosti, neuznávají zavedená pravidla – chování a oblékání je bohémské, extravagantní.
• 
  
  Autoři:
  
  
  Ivan Krasko – Nox et solitudo, Verše, Milan Rúfus
  
• Ivan Krasko Vesper dominicae
• Všechny požadované práce  naleznete v kategorii výuky a
  
  Slovenský jazyk 
  
  

Ivan Krasko Vesper dominicae

Stmívá se…

• Básnická sbírka Nox et solitudo = vychází z jeho životních zkušeností a situací, kdy pociťoval smutek za své blízké; sbírka obsahuje 28 lyrických básní.
• v názvu jsou 2 symboly: noc, samota
• symbol noci: autor ho používá velmi často (+ další symboly – soumrak, studený déšť, silný vítr); autor jimi vyjadřuje své vnitřní prožitky, své zkušenosti, ale i postavení národa.
• symbol samoty – je vícevýznamový:

1. pocit osamělosti lidí, kterým jde jen o peníze.
2. pocit osamělosti, který vychází přímo z básníkova života (studoval mimo rodinu).
3. smutek z nešťastné lásky (z ukončení vztahu).

• Kvalitativní přídavná jména – vše, co potřebujete vědět
• Pedagogické vzdělávání – volnočasové aktivity
• Graeme Kent Ezopovy bajky Čtenářský deník

Báseň
Stmívá se:

• Autor používá přírodní motivy a obrazy k interpretaci svých myšlenek. Převládá pocit smutku, deprese. Soumrak – symbolizuje plynutí životado kterého vstoupil s ideály a nadějemi. Životní shon pohřbil jakákoli ušlechtilá očekávání a plány, zbývá jen čekat a věřit, že se věci jednoho dne změní. Teprve nyní s lítostí zjišťuje, že čekal zbytečně až do stáří.
• Báseň má sevřenou kompozici, které autor dosáhl vyčleněním první a poslední strofy, jejichž obsah vytváří napětí – mezi nimi je hodnocení autorova života.
• Přesvědčivě zachycuje atmosféru přírody a paralelu s básníkovým nitrem, zachycuje stmívání, kvílení ozývající se z lesa, tíhu nízko letících mraků nejen v přírodě, ale i v básníkově duši.
• Graduje význam slov: nejenže se stmívá, ale také se stmívá a blíží se noc, nejenže pláče, ale také naříká.
• Používá opakující se figury: epizeuxa (který stárne, stárne, zabředne, zabředne do spěchu života).
• Jsou zde typické symboly – noc, havran. Cítí smutek a beznaděj z postavení slovenského národa.
• Veršové schéma: daktyl, daktyl, daktyl, trochej

Báseň Vesper Dominicae:

• V básni Vesper Dominicae vzpomíná na matku a rodnou vesnici; používá metodu kontrastu – na jedné straně poklidná vesnice, na druhé straně černé hory. Popisuje matku, která čeká na svého syna. Na jedné straně samota a smutek, na druhé právo na vlastní život. V neděli zpívá u starého stolu duchovní píseň z Tranoscia (evangelický zpěvník ze 17. století). Svou matku popisuje jako životem zničenou, vrásčitou. V této básni používá barvy (vesnice bílá = zasněžená, černé hory, mosazné skoby). Popisuje také tehdejší tradici péče o ženu („mosazné spony pohlazené dotykem pradědečků, které se ještě tupě tisknou v pozdním světle“). Na začátku básně je patrný impresionismus – prostředí vykreslil barevně.
• další básně:
  Pouze pro vás
  (forma sonetu, vyznání ženě),
  Jehova
  ,
  Je příliš pozdě
  (motiv ztracené lásky),
  Topol
  (přirovnává ošumělé, holé a otrhané topoly k svému životu a uvědomuje si, že je bez radosti; když vidí otrhaného havrana odlétat do noci, uvědomuje si, že nový začátek nepřijde).