Alfonz Bednář – Kolébka

Alfonz Bednár – Cradle o díle a autorovi . Co byste měli vědět o díle , postavách , Alfonz Bednář – Kolébka : 

Alfonz Bednář

Již v prvním Skleněná hora ohlašuje myšlenku nejednoduchosti, neprůhlednosti lidského individua, od počátku je pro něj člověk smíšenou a podivnou bytostí. Tato charakteristika platí nejen pro výjimečné ústřední a vedlejší postavy Bednářova díla, ale i pro autorův koncept člověka obecně. Sujetová a kompoziční výstavba Bednářových románů představuje významnou inovaci v naší próze. Touto složkou překvapí téměř každé jeho dílo: Skleněný topper, Hodiny a minut struktura epických pásem, Hřmotné ozubené kolo epickésíly.

Alfonz Bednár je typem spisovatele, který je označován za rozeného epika. Jeho epos však není žánrově ani stylově jednotvárný: deníková forma Skleněný vrch, cyklus rozsáhlých románů s oscilací děje a významů po linii minulost – současnost, cyklus románů ze současného života. Za hrst drobných a zároveň jako všem těm Hromový zub jako ucelený obraz slovenské vesnice za poslední půlstoletí. Na se v ní spojují nejen tendence autorova vlastního uměleckého vývoje, ale i několik tendencí autorova vlastního uměleckého vývoje a slovenské epické prózy vůbec, od její klasické realistické podoby přes tendence naturalistické prózy švantnerovského typu až po postupy současné moderní prózy, do jednoho velkého epického stylu.

Vždy hledající a novátorský Bednár prokázal v každém svém díle vysoké umělecké, myšlenkové a společenské hodnoty své tvorby a zařadil se nejen mezi přední představitele slovenské prózy, ale je v mnoha ohledech pozoruhodný i z hlediska vývojových tendencí současné světové literatury.

Skleněný vrch 

znamená začátek tání ve slovenské literatuře a začátek reakce na zjednodušené, schematické, křiklavě demagogické opusy komunistického heroismu.

Ve slovenské a české literatuře se málokdy setkáváme s tak jistým zacházením s materiálem imaginace a takovou lyricko-epickou šíří. Právě autorova schopnost sjednotit různé tvůrčí procesy tvoří rámec jeho vize světa v celé jeho filozofické složitosti.

Alfonz Bednář – Kolébka

Kolébka

Příběh se odehrává během druhé světové války. Novela začíná tím, že hlavní hrdinka Zita Černeková poslouchá rozhlasový přenos ze soudního procesu, v němž svědčil její manžel. Svědčil proti jejímu bývalému milenci Majerskému, který byl obviněn z rozvracení a sabotáže družstva.

Druhá dějová linie začíná vyprávěním o minulosti: Majerský se za války vrací domů k Zitě. Zita ho proti své vůli ukryje ve svém pokoji, protože si stále pamatuje, jak ji v mládí zneužíval. Mezitím je její manžel ukryt v bunkru, kde s ním byl předtím Majerský, ale utekl, protože mu hořely oči.

Na hlídce zaslechnou němečtí vojáci z Czernekovy chalupy zvuk, který připomíná motor. Je to však pouze kolébka, do které Zita ukládá svého nemocného syna.
Vojáci vstoupí dovnitř a myslí si, že uvnitř posílají partyzánům zprávy pomocí dynama a vysílačky. Když zjistí, že je to jen kolébka, zůstanou v Zitině domku.
Nejprve se jí ptali, jestli ví něco o partyzánech, ale pomalu začali být dotěrní. Nedovolili Zitě, aby se oblékla, i když měla na sobě jen košili a sukni. Zita jim v obavě, že najdou Majerského, nabídla chléb.

Majerský mezitím přemýšlel o tom, jak kdysi „přenechal“ Zitu Ragalovi a litoval toho.
Obmann, jeden z vojáků, zřejmě velitel, kázal Zitě, aby chlapce kolébala, protože mu zvuk kolébky připomínal domov.
Postupně se vojáci začali chovat velmi hrubě a Zitě nadávali, chtěli ji zneužít.
Mezitím to Majerský už nevydržel a utekl oknem.

Alfonz Bednář – Kolébka

Vojáci si ze Zity dál utahovali. Rozhodli se, že se vyčůrají do hrnce a vylijí ho na chlapce. „Naštěstí“ se venku začalo střílet a všichni kromě Zity a chlapce vyběhli z chaty.
Po chvíli se vrátili se zraněnými a jedním mrtvým. Majerský byl ten, kdo na ně střílel z potoka.

Všechny povinné práce naleznete na adrese

Slovenský jazyk

Pak ho přivedli – toho zraněného.
Pozměňovací návrh končí tak, jak začal. O několik let později poslouchá Zita rozhlas, kde je Majerský v procesu odsouzen ke dvanácti letům vězení. Zlobí se na svého manžela, protože svědčil proti ní.

Alfonz Bednář – Kolébka