Vodivé materiály v elektrotechnice

Vodivé materiály v elektrotechnice 

• Elektricky vodivé materiály (vodiče) jsou látky, které dobře vedou elektrický proud. Odpor vodivých materiálů se pohybuje od téměř nulový (supravodiče) do 10-6 Ωm.
• Vodivé materiály patří mezi nejdůležitější elektrotechnické materiály. Používají se především k výrobě kabelů, vinutí, kontaktů a atd.
• Kromě dobré vodivosti musí elektricky vodivé materiály splňovat řadu dalších požadavků: dobré mechanické vlastnosti, dobrou zpracovatelnost, snadné lepení, vysokou tepelnou vodivost atd.  V praxi si požadavky na vodivé materiály nezřídka odporují, takže se musíme přiklonit k požadavku, který je dominantní.
• Vývoj ve skupině vodivých materiálů nepokračuje tak rychle jako u polovodičů a dielektrik. Revoluční změny se očekávají od využití nepatrného elektrického odporu některých látek v teplotní oblasti T = 0 K (supravodivost) a velmi malého elektrického odporu velmi čistých kovů v teplotní oblasti T = 20-80 K (supravodivost).

Rozdělení vodivých materiálů:

1. Podle agregátu:

a) tuhý:

• kovy (měď, hliník, stříbro…)
• nekovy (uhlík, grafit)

(b) kapalina:

• elektrolyty (vodný roztok kyseliny sírové, vodný roztok hydroxidu draselného…)
• kapalné kovy (rtuť)

(c) plynné:

• ionizované plyny

2. Podle nosičů elektrického proudu

•  vodiče první třídy (kovy) – nositeli elektrického proudu jsou volné elektrony.
• vodiče druhé třídy (elektrolyty, ionizované plyny) – elektrický proud vzniká pohybem iontů na elektrodu s opačnou polaritou.

3. Použitím:

(a) elektricky vodivé materiály

•  tradiční elektricky vodivé materiály (měď, hliník).
• supravodivé materiály
• hypervodivé materiály

(b) vodivé materiály se specifickými vlastnostmi 

•  kontaktní materiály
• materiály pro pájení a pojistky
• elektrotechnický uhlík
• jiné vodivé materiály

(c) odporové materiály

•  kovové odporové materiály
• nekovové odporové materiály

Elektrovodivá měď

Elektricky vodivý hliník