Výroba střídavého elektrického napětí a proudu
Z indukčního zákona vyplývá, že napětí se ve vodiči indukuje při jeho pohybu v magnetickém poli nebo v nepohybujícím se vodiči časovou změnou magnetického toku. Vodič a magnetický tok musí být v konstantním pohybu. Vodiče se mohou v magnetickém poli pohybovat různě. Pokud chceme, aby magnetické pole působilo ve vodiči trvale, je nejvýhodnější rotační pohyb vodiče. Sinusové střídavé napětí vzniká otáčením vodiče (cívky, závitu) v homogenním magnetickém poli konstantní obvodovou rychlostí. Toto uspořádání vytváří tzv. generátor střídavého proudu.
Zdroj střídavého napětí je zdroj, na jehož svorkách se periodicky střídá kladné a záporné napětí. Připojením takového zdroje k uzavřenému obvodu protéká proud obvodem střídavě jedním a druhým směrem (mění se polarita). Nic nového obsah na západě
Střídavé napětí a proud vzniká v obdélníkové smyčce (cívce) , která se otáčí v homogenním (rovnoměrném) magnetickém poli . Při otáčení smyčky se indukuje elektromotorické napětí:
ΔΦ – změna magnetického toku,
Δt – doba, za kterou došlo ke změně.
Velikost indukovaného napětí je určena velikostí magnetické indukce (B) mezi póly permanentního magnetu, délkou aktivní části vodiče (l), rychlostí otáčení smyčky (v) a úhlem (α), který svírá rovina smyčky s vodorovnou rovinou . Pro indukované napětí platí vztah:
