Slovenský jazykSLOVENSKÝ JAZYK A LITERATURA

Ivan Krasko -Zmráka sa…,Vesper dominicae

Vše o bájích a básnických sbírkách Ivana Kraska Zmráka sa , Vesper dominicae . Nejznámější básně autora

Ivan Krasko


  • vlastní jméno Ing. Ján Botto (ne Botto – Štúrovec)



    )
  • studoval na v Praze, byl chemickým inženýrem; během 1. Sv. válka vedená na Itálie
  • použil 2 přezdívky: 1. Janko Cigáň – takto podepisoval své básně v časopisech Slovenské pohľady, Dennica, 2. Ivan Krasko – je známý pod tímto jménem
  • poměrně skromná produkce – 2 sbírky (Verses, Nox et solitudo)
  • typickým rysem jeho díla je barevnost.

  • představitel slovenského literárního modernismu, konkrétně


    Symbolika:

  • je použit symbol – znak, token, patří k tropům, vzniká na základě ustáleného znaku.
  • je charakteristický básnický symbol:
  1. sugestivita – velmi přesvědčivá
  2. sugestivita – symbol označuje
  3. více významů – různé interpretace


  • Inspirace:


    Francouzský literární modernismus, symbolisté Charles Baudelaire – bodlér, Paul Verlaine – verlén, Arthur Rimbaud – rembó


  • náladu:


    Smutek, pesimismus, melancholie


  • filozofický základ:


    Subjektivní idealismus, iracionalismus – jako v romantismu.
  • Příčiny: pocity moderního člověka, stres, hluk, uspěchaný život, strach z existence, smrt, civilizační choroby, přírodní katastrofy, odcizení člověka člověku i v rodinách.


  • Verše:


    hudebnost, melodičnost, senzualismus – smyslové vnímání a impresionismus – barvité vidění světa – kritika konzumního světa, pokrytectví společnosti, odcizení od hodnotného světa


  • Slovník:


    křesťanství, filozofie, mytologie, přírodní vědy, cizí slova
  • symbolisté pohrdají konvencemi buržoazní společnosti, neuznávají zavedená pravidla – chování a oblékání je bohémské, extravagantní.


  • Autoři:


    Ivan Krasko – Nox et solitudo, Verše, Milan Rúfus
  • Ivan Krasko Vesper dominicae
  • Všechny požadované práce  naleznete v kategorii výuky a

    Slovenský jazyk 

Ivan Krasko Vesper dominicae

 

Stmívá se…

  • Básnická sbírka Nox et solitudo = vychází z jeho životních zkušeností a situací, kdy pociťoval smutek za své blízké; sbírka obsahuje 28 lyrických básní.
  • v názvu jsou 2 symboly: noc, samota
  • symbol noci: autor ho používá velmi často (+ další symboly – soumrak, studený déšť, silný vítr); autor jimi vyjadřuje své vnitřní prožitky, své zkušenosti, ale i postavení národa.
  • symbol samoty – je vícevýznamový:
  1. pocit osamělosti lidí, kterým jde jen o peníze.
  2. pocit osamělosti, který vychází přímo z básníkova života (studoval mimo rodinu).
  3. smutek z nešťastné lásky (z ukončení vztahu).

 

Báseň
Stmívá se:

  • Autor používá přírodní motivy a obrazy k interpretaci svých myšlenek. Převládá pocit smutku, deprese. Soumrak – symbolizuje plynutí životado kterého vstoupil s ideály a nadějemi. Životní shon pohřbil jakákoli ušlechtilá očekávání a plány, zbývá jen čekat a věřit, že se věci jednoho dne změní. Teprve nyní s lítostí zjišťuje, že čekal zbytečně až do stáří.
  • Báseň má sevřenou kompozici, které autor dosáhl vyčleněním první a poslední strofy, jejichž obsah vytváří napětí – mezi nimi je hodnocení autorova života.
  • Přesvědčivě zachycuje atmosféru přírody a paralelu s básníkovým nitrem, zachycuje stmívání, kvílení ozývající se z lesa, tíhu nízko letících mraků nejen v přírodě, ale i v básníkově duši.
  • Graduje význam slov: nejenže se stmívá, ale také se stmívá a blíží se noc, nejenže pláče, ale také naříká.
  • Používá opakující se figury: epizeuxa (který stárne, stárne, zabředne, zabředne do spěchu života).
  • Jsou zde typické symboly – noc, havran. Cítí smutek a beznaděj z postavení slovenského národa.
  • Veršové schéma: daktyl, daktyl, daktyl, trochej

 

Báseň Vesper Dominicae:

  • V básni Vesper Dominicae vzpomíná na matku a rodnou vesnici; používá metodu kontrastu – na jedné straně poklidná vesnice, na druhé straně černé hory. Popisuje matku, která čeká na svého syna. Na jedné straně samota a smutek, na druhé právo na vlastní život. V neděli zpívá u starého stolu duchovní píseň z Tranoscia (evangelický zpěvník ze 17. století). Svou matku popisuje jako životem zničenou, vrásčitou. V této básni používá barvy (vesnice bílá = zasněžená, černé hory, mosazné skoby). Popisuje také tehdejší tradici péče o ženu („mosazné spony pohlazené dotykem pradědečků, které se ještě tupě tisknou v pozdním světle“). Na začátku básně je patrný impresionismus – prostředí vykreslil barevně.
  • další básně:
    Pouze pro vás
    (forma sonetu, vyznání ženě),
    Jehova
    ,
    Je příliš pozdě
    (motiv ztracené lásky),
    Topol
    (přirovnává ošumělé, holé a otrhané topoly k svému životu a uvědomuje si, že je bez radosti; když vidí otrhaného havrana odlétat do noci, uvědomuje si, že nový začátek nepřijde).

Podobné články

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Back to top button