Směrovače

Usměrňovače , řízené a neřízené usměrňovače , princip činnosti, můstkový usměrňovač (Graetz), dvoucestný usměrňovač

Jednocestný usměrňovač:

Dioda propouští pouze kladné půlvlny střídavého sinusového napětí. Proud do zátěže prochází pouze tehdy, když je na anodě kladné poloviční napětí střídavého proudu – dioda je v přímém směru. Proud může do zátěže procházet pouze jednou cestou – proto se usměrňovač nazývá jednocestný.

PŘECHODY PN – Schéma , vysvětlení , získané zkušenosti 

Dvoucestný usměrňovač:

Dvoucestný usměrňovač se v podstatě skládá ze dvou stejnosměrných usměrňovačů, z nichž jeden pracuje v kladné a druhý v záporné půlvlně vstupního střídavého napětí. Síťový transformátor má sekundární vinutí s vyvedeným středem, který představuje záporný pól zdroje.

Napětí U2 a U2´ jsou vůči sobě posunuta o 1800. Proud prochází střídavě diodami D1 a D2.  V okamžiku, kdy je na diodě D1 kladné poloviční napětí U2, je dioda D2 uzavřena. Proud prochází diodou D2 na druhou polovinu periody a pak se dioda D1 uzavře. Do zátěže tedy proud přechází v obou půlperiodách na .

Usměrňovače s můstkovým usměrňovačem (Graetz)

Jedná se o dvoucestný usměrňovač, jehož výhodou je použití jednoduššího transformátoru (není potřeba střední vývod sekundárního vinutí), ale musí být použity čtyři usměrňovací diody.

Princip činnosti 

Na kladné polovině napětí sekundárního napětí U2 jsou vodivé diody D1 a D3 . Proud protéká obvodem dioda D1 – zátěž Rz – dioda D3. Na záporné půlvlně jsou vodivé diody D2 a D4. Proud protéká obvodem dioda D2 – zátěž Rz – dioda D4. Na zátěži se opět generuje pulzní napětí s dvojnásobkem síťové frekvence.

Plešatění a jak mu čelit , Vypadávání vlasů u mužů

Časové průběhy napětí a proudu jsou stejné jako u běžného dvoucestného usměrňovače. Připojením kondenzátoru C se vytvoří podobné podmínky jako u klasického dvoucestného usměrňovače.

Řízené a neřízené usměrňovače 

Usměrňovače jsou nejpoužívanější polovodičové měniče. Používají se všude tam, kde potřebujeme zdroj stejnosměrného napětí, který je napájen střídavým napětím. Použití usměrňovačů je velmi široké, např. zdroje pro elektrolýzu, zdroje pro trakční pohony, zdroje pro budicí vinutí stejnosměrných a synchronních strojů, svařovací … Tyto usměrňovače mohou usměrňovat proud až několik stovek kA, s výkonem až několik desítek MW. Podle toho, zda usměrňovač umožňuje nebo neumožňuje regulaci výstupního napětí, se dělí na neřízené a řízené.

Neřízený usměrňovač neumožňuje řídit výstupní usměrněné napětí na samotné usměrňovací součástce (křemíkové polovodičové diodě). Mezi hodnotou vstupního střídavého napětí a výstupního stejnosměrného napětí existuje pevný převodní vztah. Chceme-li změnit napětí na výstupu usměrňovače, musíme před usměrněním změnit vstupní střídavé napětí.

Řízený usměrňovač umožňuje řídit usměrněné výstupní napětí v určitém rozsahu, a to přímo na usměrňovací součástce (tyristoru).