Kódování čísel – Jak kódovat čísla
Kódování čísel – Jak kódovat čísla . Vše o kódování . Co je to kódování , typy kódů , číselné kódy , alfanumerické kódy , aditivní (součtový) kód , Kód 1 z 10
Obsah článku:
Kódování čísel
Kódování je přiřazeno skupinám vybraných symbolů jednotlivých znaků, písmen nebo obecných informací.
Typy kódů:
- Číselné
- alfanumerické
Číselné kódování Číselné kódy:
1. Aditivní (součtový) kód
Výhody: snadné čtení, nízké náklady na kódování a dekódování.
Nevýhody při ukládání informací do paměti a přenosu dat
Uplatnění: nejlépe v oblasti telekomunikací a komunikačních technologií.
2. Kód 1 z 10
Výhody : dobrá čitelnost, detekce chyb při přenosu díky vysoké redundanci, nižší náklady na kódování a dekódování.
Nevýhody: větší tech. náklady způsobené nadbytečností.
3. Kód BCD nebo kód 8421
je kód, ve kterém jsou každé desítkové číslici přiřazeny 4 bity. Převodem 543D na dvojkovou soustavu dostaneme 100011111B
výhoda: – ve čtení a sčítání
Nevýhoda – obsahuje kombinaci 0000 (kritická v případě selhání) a asymetrii kódu.
4. čárové kódy
Čárový kód se běžně používá k označování výrobků. Údaje na zboží a výrobcích lze skenovat pomocí laserového skeneru a existují různé typy čárových kódů. Nejčastěji se používá kód UPC a jeho zrušená verze EAN.
Každá desetinná číslice odpovídá jednomu segmentu, který se skládá ze sedmi modulů, přičemž každý modul obsahuje informace o nule (světlý segment) a jedničce (tmavý segment). Jeden pás se skládá z 1 až 4 segmentů.
Přečtěte si také :
Příčiny vypadávání vlasů u mužů : hlavní viníci
5. Kódy QR
QR kód nebo QR kód je dvourozměrný čárový kód, který v roce 1994 vyvinula japonská společnost Denso-Wave. Zkratka QR pochází z anglického Quick Responze, protože kód je určen pro rychlé dekódování.
6. Alfanumerické kódy – Kódování čísel
Jedná se o kódy, které mohou obsahovat libovolná písmena, číslice nebo znaky.
Kód ASCII je sedmibitový a používá se k reprezentaci malých a velkých písmen, číslic, interpunkčních znamének, specializovaných znaků a 32 řídicích příkazů. Osmý bit sloužil ke kontrole správnosti přenosu pomocí parity.
Úplné systémy logických funkcí – Implikace a inhibice
