Rozdělení stejnosměrných motorů
Stejnosměrné motory dělíme podle spojení budicího vinutí hlavních pólů statoru s vinutím kotvy stejně jako dynama.
Stejnosměrné motory mají stejnou konstrukci jako dynama. Obecně platí, že každé dynamo může pracovat jako stejnosměrný motor a naopak stejnosměrný motor jako dynamo. Činnost stejnosměrného motoru je založena na silovém působení magnetického pole na vodič, kterým prochází elektrický proud. Vzájemné působení magnetického pole statoru a kotvy vytváří sílu, která vyvíjí točivý moment motoru.
Obsah článku:
Rozdělení stejnosměrných motorů
Stejnosměrné motory se klasifikují podle spojení budicího vinutí hlavních pólů statoru s vinutím kotvy stejně jako dynama:
1. s mimozemský budíček
2. s vlastním probuzením
a) s paralelním buzením (derivační motor)
b) se sériovým buzením (sériový motor)
c) se smíšeným buzením (směsný motor)
Stejnosměrný motor s cizím buzením -Dělení stejnosměrných motorů
– Budicí vinutí hlavních pólů statoru je připojeno na jiný zdroj než vinutí kotvy. Protože budicí tok nezávisí na kotevním napětí, má konstantní buzení a otáčky závisí pouze na svorkovém napětí. Spouští se spouštěcím rezistorem v sérii s kotvou nebo řízeným zdrojem napětí. Má dostatečný výstřelový moment, který je omezen pouze odporem spouště. Rychlost se nejčastěji řídí změnou svorkového (napájecího) napětí.
Lze je dále řídit změnou budicího proudu nebo změnou odporu v obvodu kotvy . Změnu směru otáčení (reverzaci) lze řídit změnou směru proudu v kotvě nebo v buzení , přičemž druhý způsob je vhodnější z důvodu jednoduššího provedení spínače. Motory se používají hlavně tam, kde je třeba regulovat otáčky v širokém rozsahu, např. v automatických řídicích obvodech, v obráběcích strojích, válcovnách …..
Stejnosměrný motor s paralelním buzením (derivační motor) – Rozdělení stejnosměrných motorů
– Budicí vinutí hlavních pólů statoru je zapojeno paralelně s vinutím kotvy . Motor se chová podobně jako motor s cizím buzením , protože z je jedno, z jakého zdroje je budicí vinutí napájeno, pokud je budicí proud konstantní. Při spouštění se používá pouze spouštěcí odpor připojený k obvodu kotvy. Otáčky jsou řízeny budicím proudem nebo spouštěčem, který musí být dimenzován na trvalou zátěž, takže je regulační reostat. Změnou svorkového napětí nelze řídit otáčky, protože by se současně změnil budicí proud. Směr otáčení se mění propojením vodičů na kotvě (změnou budicího proudu). Tedy nikoliv propojením svorek napájecího napětí, obvykle jednorázovou změnou. Proto se tyto motory používají pro pohony, které vyžadují konstantní otáčky nezávislé na zatížení.
Stejnosměrný motor s buzením řady (sériový motor)
– Budicí vinutí hlavních pólů statoru je zapojeno do série s vinutím kotvy . Motor se spouští napětím, které je vhodné regulovat, nebo se používá rozběhový odpor v sérii s kotvou . Otáčky lze regulovat změnou napětí, sériovým reostatem nebo snížením magnetického budicího toku. Otáčky motoru při zatížení rychle klesají a bez zatížení rychle stoupají na . Při použití těchto motorů je proto nutné použít takový přenos točivého momentu, aby nemohlo dojít ani k náhlému přerušení (spadnutí pásu, odlehčení jeřábového háku… ). Z tohoto důvodu se tyto motory nejvíce používají v elektrické trakci .
Stejnosměrný motor se smíšeným buzením (složený motor)
– motor má smíšené buzení, sériové i paralelní, jejichž magnetické toky působí shodně nebo proti sobě. Mluvíme o probuzení compaund nebo anti-compaund. Pokud magnetické toky obou vinutí působí ve stejném směru, má motor větší záběrný moment než motor paralelní a otáčky se nesnižují tolik jako u motoru sériového.
Nehrozí ani, že by se poškodil při odlehčení. Pokud magnetický tok sériového vinutí působí proti magnetickému toku paralelního vinutí, motor si udržuje otáčky i při měnícím se zatížení. Tyto motory se používají k pohonu výtahů, bagrů, trolejbusů …
Mastné vlasy : 5 domácích prostředků
