Ján Palárik – Smíření nebo dobrodružství

Ján Palárik – Smíření aneb Dobrodružství vše o díle a autorovi . Ján Palárik – Smíření nebo dobrodružství :

Ján Palárik

• pocházel z Kysuc, z Rakové; byl knězem a spoluzakladatelem tzv. nová slovenská škola
• novinář a veřejný činitel s politickými ambicemi (představitel přechodu od romantismu k realismu).
• byl programátorem spolupráce mezi Slováky a Maďary (optimista).
• jeho hry jsou založeny na vzájemném sbližování protichůdných faktorů (např. různých společenských tříd).
• často pracuje s zdvojenými zájmeny, aby vytvořil humorné situace.
• věří, že národ je sociálně rozdělen, ale jeho různé části se musí sladit.
• ve svých hrách se inspiroval zahraniční dramatikou (Obžinky polského autora).
• patří do období Matičních let:
  1863-1875, založení Matice slovenské na Turčianske sv. Martine
  byla první společensko-kulturní institucí na Slovensku.
• Předseda – katolík Štefan Moyzes, místopředseda – evangelík Karol Kuzmány
• Význam: soustřeďuje slovenské vědce, podporuje ochotnická divadla a vzdělávací aktivity, podporuje studující mládež, má muzeum, archiv, knihovnu.
  znovuotevřena v roce 1919
   v tomto období vznikla 3 slovenská gymnázia (Martin, Revúca, Kláštor pod Znievom).
  představuje přechod od romantismu k realismu .
  zástupci: Ján Palárok, Jonáš Záborský, Gustav Lakomerský
• Ján Palárik – Smíření nebo dobrodružství
• Všechny povinné práce naleznete na adrese
  
  Slovenský jazyk 
  
  

Ján Palárik – Smíření nebo dobrodružství

Smíření nebo dobrodružství

• veselohra o 3 dějstvích, dějiště – slovenský venkov
• Téma: boj proti vlastenectví, oslava vlastenectví, úcta k rodnému jazyku.
• myšlenka: poukázat na toleranci, nevyhnutelnost porozumění a smíření mezi Slováky a Maďary a také mezi třídami.
• forma: v díle je mnoho vět v maďarštině, němčině a francouzštině, archaismy, historismy, dokonce i slovosled se liší.
• Postavy:

Eliza Hrabovská – hraběnka, je sirotek, otec jí zemřel, když byla ještě dítě. „To je můj nejdražší poklad, který musím na tomto světě zanechat.“ Je velmi milá a přátelská, váží si lidí, hlásí se ke svému slovenskému původu a je na něj hrdá. Její mazanost a vynalézavost nezná mezí.

Miluša – dcera učitele, nejlepší kamarádka Elizy Hrabovské, je vychovávána v národním duchu a toleranci vůči Maďarsku. Je krásná, vzdělaná a bystrá, umí cizí jazyky, ale nejraději má slovenštinu. Má velmi dobré srdce, Palárik ji také využil k vyjádření svých myšlenek o vztahu slovenských intelektuálů ke slovenskému lidu – měli by pomáhat svému národu, z něhož vzešli, dosáhnout vyšší materiální a kulturní úrovně.

Ľudovít Kostrovický – baron, je snoubencem hraběnky Hrabovské. Je slovenského původu, ale hlásí se k maďarské národnosti. Má dobré srdce a láska je mu přednější než otcova vůle.

Rohon – inženýr, věrný přítel Ludovíta Kostrovického, původem Slovák, ale maďarizovaný svým okolím. Z lásky k Milušce se však vrací ke Slovákům. Je sladký a mazaný jako Eliza.

• Stručný děj: Zápletka je založena na principu inkognita (kdy se někdo objevuje v podobě někoho jiného). Ľudovít Kostrovický se má oženit s hraběnkou Elisou Hrabovskou podle závěti svého otce a staré smlouvy. Přichází se na něj podívat, aby si ho prohlédl, spolu se svým přítelem inženýrem Rohonem. Chce Elisu lépe poznat a pak se rozhodnout, zda je pro něj vhodná. Vymyslí plán – vymění si s Rohonem pozici. Souhlasí, a tak vyměnění přicházejí k hraběnce na zámek, aniž by tušili, že baronka Elisa má stejný názor (vyměňuje si pozice s přítelkyní Miluší). Jak se poznávají, jsou všichni nešťastní, protože hraběnka se zamilovala do „pouhého inženýra“, hrabě do „pouhé hraběcí služebné“, Miluše do „hraběte“ a Rohon do „hraběnky“. Nakonec se po obědě vše vyjasní a všichni jsou spokojení.
• Složení:

expozice: seznámení s postavami, úvod do vztahových otázek

kolize: dvojí záměna znaků

krize: příjezd Kostrovického s Rohonem, komické situace
peripetie: vysvětlení dvojího zájmena

rozuzlení: smíření různých tříd a náznak smíření mezi národy.

• Ján Palárik – Smíření nebo dobrodružství